Osobnost pracovníka a její vliv na pracovní výkon

Při výběru zaměstnanců by nás měla zajímat i osobnost člověka v souvislosti s jeho zařazením do pracovního procesu jako takového, avšak nesmíme opomíjet jeho celkovou osobnostní charakteristiku. Osobností je pro tyto účely konkrétní člověk s jeho psychickými, fyzickými a sociálními vlastnostmi. Zajímá nás na něm jaké má schopnosti, znalosti, postoje, motivy, jaký je jeho hodnotový systém, co ho motivuje a jaké má znalosti a zkušenosti.

Dynamiku jeho osobnosti nám pak pomohou rozkrýt poznatky o jeho charakteru, vůli, tendencích jednat a komunikovat. Začít musíme u inteligence konkrétního člověka – pracovníka. Jedná se tedy o rozumové schopnosti jedince, ty se s věkem nemění, jen se mění jejich struktura, snižuje se její rychlost a pružnost, to je však kompenzováno přibýváním všech zkušeností a prohlubováním osobní i profesní kompetence.

Inteligence je sice obecná schopnost, ale od její úrovně a struktury se odvíjí řada specifických schopností, jak pracovních tak osobních. Právě pojem schopnost je pro posuzování kompetentnosti velmi významný a má zásadní vliv na zařazování pracovníků do pracovních funkcí a míst. Schopnost je kapacita osobnosti vykonávat nějakou činnost. Je to zároveň předpokladem (vlohou) pro vykonávání nějaké činnosti, rozvíjí se jejím opakovaným využíváním učením a celkovým rozvíjením. Dělí se na tři oblasti:

a) Rozumové (kognitivní, intelektové, důležité pro řešení problémů)
b) Mechanické (porozumění vztahům mezi předměty, jevy, činnostmi)
c) Psychomotorické (zručnost, koordinace pohybů a smyslového vnímání, motorické a manipulační)

Z toho, co již bylo dosud napsáno, jasně vyplývá, že nejdůležitějšími schopnostmi jsou schopnosti rozumové = inteligence. Je však třeba vést v patrnosti, že různé druhy práce vyžadují různé zaměření inteligence a rozvíjení různých schopností. Sama úroveň inteligence není ještě zárukou úspěchu v jakékoli profesi, je třeba, aby jedinec disponoval osobními morálně – volními vlastnostmi a vnitřními motivy, které mu umožní překonávat těžkosti i problémy v jeho životě a profesním rozvoji.

Osobní vlastnosti jedince, v našem případě jsou ustálené způsoby chování pracovníka, a ty jsou poměrně stabilní. Způsoby chování jednotlivce mají prvotní základ v jeho temperamentu a tím pádem jeho celkového emočního naladění. Výrazně jsou ovlivňovány celkovou výchovou a zaměřením jedince a průběhem jeho socializace, především v dětství a dospívání. Další vliv na jeho způsoby chování mají také sebeutvářecí tendence a aktivity jedince spojené především s jeho profesním vývojem. Ustálené vzorce chování a reagování pak označujeme jako postoje.

Jeho charakterové vlastnosti, jako další složka osobních vlastností jedince, se utvářejí především pod vlivem socializace, sociálních vlivů a individuálních zkušeností jedince, hodnocením situací a zkušenostmi. Primárně je však charakter formován výchovou a sekundárně životními zkušenostmi jedince.

Formování postojů je částečně ovlivňováno sociálním učením v rodině, kdy dítě pasivně přebírá některé modely chování a hraní rolí a zkušenostmi, které jedinec získává v průběhu života. Jak již bylo řečeno, postoje jsou ustálenou formou chování, které vyjadřují vztahy jedince k druhým lidem, skutečnostem, jevům a předmětům.

Postoje mají své pevné složky a ty dělíme následujícím způsobem:
a) Kognitivní (informace o předmětu kontaktu a rozumové úvahy o něm)
b) Emocionální (vnímání emocí spojených s předmětem kontaktu, negativních i pozitivních)
c) Konativní (chování vůči předmětu kontaktu)

Z hlediska fungování organizace je důležité vědět, že ovlivňování nebo změny postojů pracovníkům patří k velmi složitým a časově poměrně náročným procedurám, kdy je třeba působit na pracovníky komplexně a dlouhodobě, neboť v případě ovlivňování nebo změny postojů je kromě argumentace, vysvětlování působit na emoce pracovníků, protože emocionální složka postoje je stabilní a propojená s hodnotami jedinců a jejich přesvědčením. Také proto je třeba si uvědomit, jak je propojená motivace pracovníka s jeho strukturou postojů.

Pracovní postoje jedince jsou významnou determinantou jeho chování.  Nejsou sice bezprostřední příčinou kvalitního a efektivního pracovního výkonu, ale působí jako tendence k určitým vzorcům pracovního chování. Pro uspokojení motivů jedince hraje významnou roli jeho úspěšnost při výkonu pracovní funkce. Pokud je pracovník v pracovním procesu a získávají na významu pracovní postoje především v situacích, kdy pracovník je nucen:

a) činit dlouhodobá rozhodnutí
b) utvářet, nebo měnit své pracovní návyky
c) akceptovat motivy k další, vyšší, nebo změněné pracovní motivaci

Celkově pozitivní firemní kultura a systém motivace v organizaci působí i na utváření postojů pracovníků organizace. Krom toho, že se změnami postojů dochází i ke změně pracovních návyků jedince, je významné především to, že vytváření pozitivních pracovních postojů, resp. návyků šetří konkrétnímu pracovníkovi čas pro rozhodování, analýzu nestandardních pracovních situací i vlastní pracovní činnosti a energii spojenou s výkonem pracovní funkce.

Na pracovní postoje jedince významně působí celkové vnímání vlastní pracovní činnosti a pracovního prostředí a míra spokojenosti s tím spojená. Jeho motivaci ke kvalitnímu pracovnímu výkonu pak ovlivňují pracovní postoje vyplývající ze vztahu k těmto uvedeným skutečnostem:

a) k vykonávaným pracovním činnostem (náplň práce, její charakter a celkové nároky na pracovníka)
b) k pracovnímu prostředí (vnější vlivy, technické vybavení, klima, světelnost apod.)
c) k sociálnímu prostředí (interpersonální a skupinové vztahy, sociální klima organizace)
d) k vedení organizace (jednání nadřízených, systém motivace, kontroly, odměňování a spoluúčast na vedení)

Celková spokojenost pracovníka významně ovlivňuje jeho výkonnost a sounáležitost s organizací i další jeho pracovní i sociální rozhodnutí, proto také jsou pracovní pocity spojovány s pocity spokojenosti pracovníka a naopak. Spokojenost a správná volba profese, resp. pracovní funkce společně s mírou sociální jistoty, která z toho plyne a celkový fyzický a zdravotní stav nejvýznamněji ovlivňují život každého jedince a jsou pilíři, na kterých buduje svou existenci.


Připravil: PhDr.Jiří Vronský
majitel poradenské kanceláře

Jste jiného názoru, máte jiné nebo stejné zkušenosti? Pojďte diskutovat na Facebook

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*